1) Jakým způsobem postihla aktuální situace oblast rozhlasové reklamy?
Nejprve to byl jednorázový šok a překotné zastavování mnoha kampaní. Po cca týdnu se ale vrátila částečně racionalita plánování a našly se cesty jak danou situaci vyřešit. Nelze to ale pojmout zcela paušálně. Zadavatelé, kteří mají otevřené fyzicky obchody komunikují stále intenzivně, byť z týdne na týden. Zadavatelé, kteří mohou svůj business realizovat přes e-shop, začali taktéž komunikovat. A řada dalších zadavatelů zatím komunikaci naopak zcela zastavila. Na druhou stranu lze pozorovat trend, že mimo klasických hard-sell kampaní se najednou objevují Public service kampaně, které kombinují prospěšné sdělení s brandem, případně edukují, jak se chovat například v prodejnách. Je zcela evidentní, že po počátečním rozčarování si jednotlivé firmy (včetně nás) uvědomují, že je třeba zajistit maximální ochranu zdraví populace, ale i vlastních zaměstnanců a zároveň zajistit, aby se nezastavil business. A proto, i když opatrněji, se plánuje na duben opět rozumné množství kampaní, které mají ale v rámci své kreativy meziročně dost jiný náboj.
2) Jaké příležitosti se podle vašeho názoru objeví pro zadavatele po
skončení mimořádných opatření v oblasti rádiové reklamy?
Očekávám, že to půjde ruku v ruce s tím, jak se budou postupně rozvolňovat příslušná opatření. Zároveň lze očekávat, že se bude měnit povaha reklamních sdělení (a to nejen spotů, ale větší zapojení netradičních forem komunikace v daném mediatypu), proces plánování a slevotvorby obchodu médií, ale i změna typických sektorů zadavatelů. Příležitostí se objeví celá řada, ať už v segmentech aktuálních (a nových) potřeb populace, tak v obecné chuti i nutnosti zajistit zadavatelům standardizovat jejich business na původní čísla. A k tomu budou potřebovat komunikovat. Očekávám také, že mnoho příležitostí může plynout z nového nastavení státu, jeho pobídek, jeho struktury a procesů směrem k Evropské Unii, která svým postupem v této době zřejmě nemusí ustát svůj nastolený směr. Uvidíme, jak se to projeví třeba v nastolených eko trendech automobilového průmyslu, zda budou v této podobě udržitelné, a jaká příležitost to pak bude pro zadavatele z této branže.
3) Jakým způsobem jste musel vy osobně změnit způsob komunikace a
fungování ve vztahu k vašim obchodním partnerům?
Zcela nepochybně se situace během pár týdnů změnila. V první řadě, bez ohledu na obchodní čísla, bylo třeba zadavatelům dokázat, že jsme schopni jim aktuálně pomoci. Ať už v procesu přeplánování kampaní, nebo zajištěním přetočení spotů za náklady, anebo zajištěním komunikace obecně prospěšných sdělení v moderovaných pořadech (například Pomáháme s Hitrádiem). Pomohli jsme desítkám zadavatelům odkomunikovat, že třeba mají help linku s lékařem, nebo že děkují svým zaměstnancům na pokladnách, nebo že umí prodat auto on-line a pak ho dovézt zákazníkovi před dům, nebo že nabádají k nošení roušek, nebo že mají data zdarma apod. Když se na to ale podívám paušálně, tak v nedávné době jsem měl pocit, jako kdyby se zadavatelé a média báli bavit o businessu, aby nebyli označeni za někoho, kdo danou situaci zneužívá. Dnes mám ale pocit, že tomu tak zcela není, a i v této nelehké době se hledají cesty, jak vlastně fungovat.
4) Co byste doporučil zadavatelům reklamy ve vztahu ke komunikaci v období mimořádných opatření?
V prvé řadě zachovat chladnou hlavu a uvědomit si, že každá krize přejde (to je jasná statistika) a že její důsledky mohou nastolit nové možnosti, nové procesy a ve výsledku dopomoci k vyšší přidané hodnotě jako celku. Vím, že se to snadno řekne a mnohem složitější je celým obdobím projít, když všichni víme, že to nebude bez ztrát a obětí. Ale, i když se nám to nelíbí, je to přirozená součást života. Já sám si přeji, abychom to přečkali ve zdraví a podařilo se nám pak udržet business v kondici. Co je ale zřejmé v současné době a co jsme si mohli prožít při poslední finanční krizi je to, že ten kdo nekomunikuje v krizi, špatně dosahuje svých pozic po normalizaci situace. A tak doporučuji komunikovat kontinuálně, s maximálním zaměřením na potřeby, ale i duševní rozpoložení populace (zákazníků). Jen tak lze po skončení opatření znovu akcelerovat. Ten kdo tuto chybu udělal na přelomu prvního desetiletí, ji dlouhá léta doháněl ať už v klasických KPI, tak v důvěře svých zákazníků. Zákazníci totiž potřebují, aby i v době krize s nimi byli ti, kterým dávají své peníze (i když možná za krize méně).